J

Usuiho pravidla Reiki, která jsou, ve své jednoduchosti a zároveň značné hloubce významu jejich sdělení, nezbytná pro každodenní radostnou a úspěšnou práci s energií Reiki si zaslouží naši zvýšenou pozornost.

Ideální je nad nimi meditovat, nesnažit se je číst pouze rozumem a hlavně jako všechna duchovní doporučení, aplikovat je okamžitě v každodenním životě a získávat tím přístup k živé zkušenosti. To je základní předpoklad k úspěchu na Cestě s Reiki. Žít ji.

Právě dnes se nerozčiluj
Právě dnes si nedělej žádné starosti
Právě dnes dělej svou práci poctivě
Právě dnes buď milý ke všem bytostem
Právě dnes buď vděčný za vše, čeho se ti dostalo

Miluji jejich jednoduchost s jakou říkají, co mají, úplně všem

Jste vítání vy všichni s upřímnou tohou po Bohu. A je jedno jak jej nazýváte. Jestli je to pro vás vaše Pravé Já, Já jsem, Jednota, Láska, Vesmír, Kristus, Krišna, nebo Buddha. My všichni, kdo v sobě nalézáme Zdroj energie, která nás převyšuje, si budeme rozumět, budeme-li tomu chtít, protože mluvíme stejnou řečí. A Pro vás také jsou následující informace určeny.

Přál bych si aby jste vy všichni kdo čtete tento článek v sobě nalezli co nejvíc touhy posunout se doopravdy kupředu

Dodejte úsilí a Vesmír připraví patřičnou pomoc, která skrze učitele působí. Odstraňte učitele a nezbude žádné jeviště pro hru… odstraňte žáka a učitel je zbytečný. Odstraňte Boha a žák i učitel se můžou jít klouzat, protože není žádná energie se kterou by mohli pracovat…

Základním předpokladem pro co nejlepší působení s energií Reiki je co nejvíce tuto tvořivou energii nechat působit za nás, bez připoutanosti k jejímu výsledku a nezapomínat, že ona má vlastní inteligenci, která značně převyšuje tu naší. Kolikrát sami nevíme, co je dobré pro nás samé, natož abychom to věděli v souvislosti s druhými, proto nechat vše na nejvyšší Inteligenci je nejlepší možný způsob práce s energií, který zaručí bezpečnou, efektivní a hlavně radostnou práci s Reiki.

Nemyslet si, že vše víme nejlépe, nesnažit se v každé situaci ihned zaručeně „vědět“ o co v ní jde a okamžitě reagovat. Je lepší nechat celý právě probíhající děj, který se nám v životě odehrává,odhalit sebe samotný, tak aby on sám a lidé v něm vlastními energiemi vyjevili, co jsou doopravdy zač.

Vždy je toho na pozadí víc, než se na první pohled zdá.

Každý den pracovat na očišťování se od negativních sklonů naší mysli – tzv. vásan (ať už pomocí práce s energií, či pránájámy, či jakéhokoliv jiného jógického cvičení o jehož účinnosti jsme se na konkrétních případech ve vlastní praxi přesvědčili). V případě že tento prvek vlastní očisty vynecháme, energie skrze nás v nejlepším případě tolik proudit nebude, v tom horším si více na Cestě uškodíme, než pomůžeme.

V okamžicích působení s energií je lepší být spíše pasivní a receptivní, v žádném případě nepojmout za svou myšlenku, že je to má osobnost, kdo vytváří výsledek energetické práce.

Po celou dobu působení si uvědomujeme, že tato energie skrze nás pouze protéká, my ji nevládneme, ale pouze směrujeme, dle předem daného konkrétně specifikovaného záměru, na jehož vyjádření a naplnění nelpíme.

Pečlivě naslouchat tomu co se nám energie snaží říct jako odezvu na naše činy, za současného aktivního otevíraní se této tvořivé moci a její pomoci. To je pravá pokora.

Ladit se na ní a na její zdroj – každý den a každou volnou chvilku. Jak ? Nepotřebuji vědět jak. S tím jak s ní budu pracovat v souladu s Vesmírnými zákony se to naučím sám od sebe. Přirozeně, postupně. Stačí záměr a opravdové upřímné úsilí.

Z toho vyplývá další – žádat neustále Nejvyšší Moc obsaženou v této energii a která je zároveň touto energií o dostatečné rozlišovací schopnosti a vedení na naší Cestě. Byla by pýcha myslet si že vše zvládneme sami bez Vyšší pomoci.

Obracet svou pozornost dovnitř na svůj vnitřní svět, nejlépe na vědomí samotné a minimalizovat pozornost našeho vědomí na procesy vně nás.

Neutíkat před světem, plně se jej účastnit (práce, rodina, sexualita apd.), ale vědět, že ten nejdůležitější svět je ten uvnitř nás. Obracení pozornosti dovnitř, za určitého vypuštění vrozené potřeby těla opírat se jen o základní smysly těla chce samozřejmě čas a úsilí podpořené zpočátku někým zkušenějším, kdo potřebné znalosti s jógickými technikami má.

O své duchovní učitele se můžeme zpočátku opřít, když si však dokážeme jejich pomoci vážit a jsme jí otevření. Musíme si však uvědomovat, že oni za nás naší prací neudělají.

Energii necháváme působit ve všech oblastech našeho života, podle její vlastní božské vůle, která vše ví a dovede vše zařídit.

Snažit se co nejvíce o pravou odevzdanost. Energii necháváme zcela volný průchod skrze nás, za současné snahy co nejméně do jejího působení zasahovat svou osobností. Činíme a nekonáme současně – což chce pro začátečníka určitý čas k pochopení tohoto zdánlivého rozporu. Úspěšné vyřešení se bohužel nenalézá v zaběhlých myšlenkových postupech, závisejících jen a pouze na lidské černobílé logice.

Lidské smýšlení (to pozemské) je kolikrát v rozporu s duchovním smýšlením a skutečným vhledem do situací, proto se na Cestě snažíme rozvíjet vlastnost naslouchat energii a našemu vnitřnímu vedení.

To neznamená, že mysl odsoudíme jako cosi co je špatné a co musíme odstranit. Mysl je naše bytostná součást, je to síla, která stejně jako třeba sexualita má být povznášena a produchovňována. Pokusy o její odstranění končí velkými nepříjemnostmi. Mysl nás nesmí definovat v základech naší bytosti, musíme se ji naučit doopravdy používat a ne se ji nechat vláčet ze strany na stranu.

Na jemné důležité věci uvnitř nás je třeba se ladit, což chce určitý druh vytrvalosti a namíření vnitřní pozornosti správným směrem. Nejvyšší jemnost je největší silou.

Snažit se propojovat naší pozemskou existenci s duchovním životem. Nikam se příliš nehrnout, netlačit na pilu, snažit se o přirozenost ve všem duchovním co dělám. „Nádherných bytostí“, které již mají vše vyřešeno a nemusí se sebou nic dělat je ve světě až až a taky podle toho ten lidský svět vypadá.

Uvědomovat si že v nás samotných je mnoho, na první pohled neviditelných sil, které si nepřejí náš duchovní posun, a my jim dle našeho momentálního rozpoložení podléháme, či naopak vzdorujeme, nebo v tom lepším případě, je zpracováváme. Jediné trvalé řešení této situace je snaha tyto síly v sobě aktivně zpracovávat (tedy nastoupit na nějakou z Duchovních Cest), kdy předpokladem efektivity zpracovávání těchto negativních sklonů naší bytosti, které nás vedou do utrpení, je upřímné úsilí po jejich zpracování, vedené touhou po nalezení našeho pravého Já.

Opřít se o působení energie, ve víře, že vše dopadne nejlépe jak je to jen možné. Důvěřovat energii. Největší brzda energetického působení je nedostatek víry v její účinnost.

Ovlivňování druhých skrze energii za účelem jejich změny, bez jejich vědomí není povolené. Oni mají právo se sebou dělat co chtějí. Rozhodnou-li se začít sami sebe poškozovat je to jejich právo a my jej musíme respektovat. Právo svobodné volby bylo dáno všem bytostem a jakékoliv zásahy konané skrze energii ve snaze měnit druhé k lepšímu, včetně těch „dobře“ míněných, jdou jen a jen na náš účet. Doporučuju když jsme svědky nějakého duchovního sebepoškozování někoho z našich blízkých, pouze upozorňovat dotyčného na možné důsledky jeho činů a to ještě jen za předpokladu že je schopen a otevřen přijmout naše sdělení. Zkrátka volit jakékoliv „hmotné“ prostředky. Vysvětlit slovy, vlastním příkladem, vhodnou knihou apd.

Příčiny všech problému, které vyhodnocujeme jako určitý druh utrpení, jenž se nám na Cestě dějí, je nutné nejprve hledat v sobě. Pakliže jejich řešení ani po stodesáté nenajdeme u sebe, pak se teprve rozhlížíme po okolí. Vinit Vesmír, nebo druhé a současně působit s energií ve světě je nejkratší cestou do ještě většího utrpení a zanechává to hořkou pachuť.

Snaha měnit svět jakkoliv k lepšímu za pomocí energie, včetně různých chanellingů od všelijakých samozvaných Avatarů je pouze materialismem, který se tváří duchovně. Pomoc máme hledat nejdřív uvnitř sebe, vlastní snahou a úsilím. Čekáme-li na Spasitele, může se to protáhnout na hezky dlouhé čekání. Což někomu může jistě vyhovovat.

Reakce Vesmíru na duchovní lenost, je líný pohyb Vesmíru k línemu jedinci a jeho nulový pokrok na Cestě.

Veškeré snahy o změnu světa nás do světa ještě více zamotávají. Změnou sebe samého pomůžeme světu nejvíc.

Energie (Reiki-Šakti) a Vědomí je Jednotou, je nedělitelná. Vše projevené je Vědomím a tvořivá síla Šakti (Reiki) je jeho projevenou stránkou. Vše projevené tedy Vychází z jediné nejvyšší Energie, která se projevuje (odhaluje) a má v našem světě různou intenzitu, inteligenci, moc a sílu.

Tato energie při sestupu do hmotného světa zamrzá a ubývá na intenzitě ve všech jejích výše zmíněných božských vlastnostech. Můžete si představit, že usíná. I když všechny tyto vlastnosti v sobě má, od jejího Zdroje nemohou být nijak oddělitelné, přesto je v daném energetickém stavu nelze plně využít. Tato „využitelnost“ se odvíjí od kvality vědomí a hloubky sestupu této energie směrem k hmotě.

Stejně tak je to i s bytostmi a s jejich energií – Čím vzdálenější jsou od svého Zdroje – tím méně v sobě nesou původních božských vlastností.
Proto určitá duchovní pravda neplatí absolutně v lidském světě. Určitý druh pravdy se žije od určité úrovně vědomí. Co platí pro jednoho, nemusí platit pro druhého, i když oba si to v sobě nesou. Jeden v latentním stavu, druhý v aktivním.

Z hlediska výše popsaného se můžeme dívat na anatomii projeveného světa a bytostí v něm takto:

a) Nejnižší úroveň energie je hmota
b) Nad ní je živá hmota, která je výsledkem spojení životní energie s neživou hmotou
c) Pak následuje úroveň životní energie prány
d) Pránu můžem dále odstupňovat na její jemné proudy – kdy první je mysl a jiné duševní energie, lišící se svou intenzitou a úrovní. Dalším druhem rozdělení může být, dle směru těchto duševních proudů prány, jako na síly dostředivé a odstředivé (od našeho Zdroje jdoucí a k němu směřující)
e) pak následuje nejvyšší projev energie – božská rovina – duchovní světlo, které je světlem Vědomí

 

Živé bytosti můžeme rozlišovat dle úrovně jejich vědomí, zatímco „neživé“ hmotné předměty se od živých bytostí liší nedostatkem vědomí sebe sama, což však neznamená, že nemají svůj vnitřní život. Důležité je mít pořád na paměti, že vše vychází z jedné jediné energie, která je Životem a je všude kolem nás.

S energií vždy působíme se záměrem účinkovat na všech rovinách. Když třeba reikujeme třetí čakru, neomezujeme se pouze na účinkování v oblasti těla, kde se dané centrum nachází, ale do působení zahrnujeme i to co nevidíme a co je za hmotným tělem.

Ve většině případů nestačí jen posílání energie. To můžeme dělat do alelůja a věci se stejně nemusí hned pohnout. Klíčem k otevření dané situace je patřičný čin v souladu s kosmickými zákony učiněný na hmotné rovině.